AHA a PHA kyseliny

Pod zkratkami AHA a PHA se skrývá skupina kyselin, které pomáhají uvolňovat odumřelé buňky na povrchu pleti. V našem No1. jsou tři: kyselina glykolová, kyselina mléčná a glukonolakton. Glykolová se přirozeně vyskytuje v cukrové třtině, mléčná vzniká fermentací cukrů a glukonolakton oxidací glukózy.

Liší se velikostí molekuly, a to rozhoduje o jejich povaze. Glykolová kyselina má ze všech AHA nejmenší molekulu, takže je nejpronikavější a zároveň nejostřejší. Mléčná je větší a mírnější a navíc sama váže vodu. Glukonolakton patří k PHA — polyhydroxykyselinám — jejichž molekula je natolik velká, že působí především na povrchu a bývá nejsnesitelnější ze všech.

Nejdůležitější rozdíl ale není mezi kyselinami navzájem, nýbrž mezi tím, jestli přípravek na pleti zůstává, nebo se oplachuje. Sérum s kyselinami působí desítky minut a je to zásah, se kterým se musí zacházet opatrně. Oplachová emulze má na pleti pár desítek sekund a je to úplně jiná liga — právě proto se dá používat i tam, kde by leave-on kyseliny byly moc.

Tohle rozlišení se v článcích o péči ztrácí nejčastěji a stojí za mnoha poškozenými pletěmi. Agresivní exfoliace vypadá krátkodobě dobře: povrch je hladší, pleť se leskne. Oslabená bariéra se ale ozve s odstupem — citlivostí, zarudnutím a paradoxně horším vzhledem než na začátku.

Proto jsou u nás kyseliny v No1. Dvoufázové mycí emulzi, tedy v přípravku, který se oplachuje, a v doprovodu mycích aminokyselin z rýže a kokosu, chlorofylu a rostlinných extraktů z mydlice, pupečníku a jinanu. Čištění je první krok rituálu a měl by být tím nejjemnějším místem celé péče: pokud pleť po umytí pne, začíná problém tady a žádné sérum nad tím ho nespraví.